Rande s Mirem- klavirny koncert

[gemini]

Hm, report nemůžu kvalifikovaně doplnit, barvu spoďárů taky nevím... Barva hlasu to ovšem vynahradí, je nádherná, jindy tolik nevyzní. Však jsem taky po koncertě pěkně pochlebovala Kromě hlasu jsem vychválila i blonďatou vlastní tvorbu(to má kliku, že dal Pod vodou, jinak bych se na nějakou chválu třeba i vykašlala ).

[Lenka]

Debbií krásně jsi to napsala-a k těm trenclím-měl kostičkový na tý jedný fotce mu vykukujou

[Lenka]

Debbií krásně jsi to napsala-a k těm trenclím-měl kostičkový na tý jedný fotce mu vykukujou

Já vím budu bita omlouvám se

[Bára]

Takže, abych to vzala od začátku a o nic jste nepřišli ..Do Prahy jsem dorazila kolem 12,30. U koně na Václaváku jsem se sešla s Lili a Gemini a zamířily jsme na dobrou kávu do místní kavárny. Po dodání drogy do krve ve formě pressa a latté jsme se vydaly směr Malostranská. Jak jme tak procházely uličkami směrem ke Karlovu mostu, tak ..světe div se.. najednou krásně vysvitlo sluničko..jsem si tak říkala..áá, Mirko už se blíží Krásná procházka netrvala ani deset minut a stály jsme na té správné adrese. U vstupu jsme si vyzvedly vstupenky a nechtíc byly vyblejsknuty přítomným, ne zrovna sympatickým fotografem . Radost jsme z toho tedy neměly, ale co se dalo dělat. Uvnitř už byla Martina s Ondrou a měli vše nachystané na natáčení a focení. Všude bylo plno barevných hraček a vůbec to v místnosti vypadalo moc hezky. A pak..přišlo první úžasné zjištění… jak jsme se tak blížily k "podiu" spočinul můj zrak na pianinu a stojanu s mikrofonem...veřte, v tu chvíli se mi zatajil dech . S holkama jsme se usadily někde v druhé řadě a čekaly, co se bude dít. A dělo se. Neuběhlo ani deset minut ...a kde se vzal tu se vzal (ani jsem nezaregistrovala, že přišel do místnosti, protože jsme seděly zády ke vchodu), na place se objevil náš blonďák a s úsměvem na rtech rozdával pozdravy na všechny strany. Chvíli postával s organizátorkou na place a pak se přesunul do zákulisí za závěs, ale jen na chvíli, protože pak přišla další euforie ..zvuková zkouška. To jsme ještě nevěděly co zažijem..Miro sednul ke klavíru...a jen tak nanečisto.. nás přivedl málem do tranzu..to jak dal ty dvě anglické písničky..no to bylo něco. Pro uši i oči, to byl opravdu zážitek. Zvukař přitom vyladíl nedostatky ve zvuku a bylo vše připraveno na koncert. Poté jsme si všimly, že se venku začali srocovat fotografové a my jsme byly organizátorkou vyzvány k účasti na dalším dějství. Rande výherkyně s Mirem. Vyšly jsme tedy před dům a tam už čekala dívka, která se měla s Mirem seznámit. Miro má fakt smysl pro humor, takže předání růže tak trochu zahrál (jako zpomalený film) a ona ho nenechala ve štychu a přidala se. To jste nakonec mohli vidět ve videu na Revue idnes. Potom následovala procházka po Karlově mostě a zpět. Miro i dívka byli po celou dobu v obležení fotografů a ochotně se fotili a pózovali. No, vůbec jsme jim to tedy nezáviděly. Ale asi věděli do čeho jdou, tedy Miro určitě, dívka asi ne. Tohle se podle mě ještě dalo překousnout, ale když se pak vrátili na výstavu a přinesli jim ovocné poháry se šlehačkou, které měli asi před našimi zraky spořádat, tak už to Miro nevydržel a požádal, jestli si to mohou snist v soukromí. Vůbec jsem se jim nedivila. Po malé pauze, po kterou asi dojídali poháry, oba vyšli ven a začala diskuse prokládaná písničkami. Původně jsme myslely, že tam bude ještě nějaký host a bude mluvit o serveru proženy.cz, ale ten řekl jen pár slov a my jsme s radostí zjistily, že tím hostem pod palbou otázek bude právě Miro. Opravdu nejsem schopná vylíčit, na co se ho Olinka(organizátorka) všechno ptala, ale byla to velmi inteligentní a otevřená debata, Miro odpovídal vtipně,pohotově a s přehledem na všechno...moc hezké to bylo. Doufám, že to uvidíte v Ondrově videu. A co se týká písniček..no tak první byla anglická verze Baby..to byla naprostá dokonalost, potom už si přesně napamatuji, jak to šlo po sobě, ale myslím Pod vodou..moje a Geminina srdcovka..tu jsme poslouchaly se zatajeným dechem( s klavírem to bylo bezkonkurenční), poté přišla nádherná verze Čo sa týka lásky, pomalá ....husinu jsem měla po celem těle..po skončení Olinka řekla, že neví co k tomu dodat, šlo to prostě od srdce..myslím, že potom řekl i pár slov o textu... , pak LF...říkal, že to hraje na klavír poprvé, tak si to nejdříve zkusil a pak nám to nandal..vynikající, poslední třešničkou byla WG.....tak tam není opravdu co dodat, dostal všechny v sále...úžasně to zazpíval,....jak už jsem psala, ten klavír mi jako doprovod sedí víc jak kytara. A ještě k tomu hraní na klavír..to by museli posoudit odborníci, já bych řekla, že Miro hraje perfektní doprovod v podobě rozložených akordů a sem tam dá nějakou vyhrávku. Neviděla jsem mu na ruce, protože byl k nám zády, ale tak nějak bych to popsala…já si totiž vychutnávala hlavně jeho barvu hlasu. Určitě má ale velký talent, když nechodil do hudebky. Na kytaru je jednodušší se naučit, klavír je podle mě tvrdší oříšek. Alespoň myslím, taky jsem se 2 roky snažila. Dnes lituji, že jsem to nedotáhla.
Na konci debaty byl Miro vyzván Olinkou, aby si našel dárek, který mu tam někde schovali..tak Mirko hledal...nejdřív si chtěl domu odnést klavír, prý, že to nemuselo být a tak..vtipkoval. Nakonec jsme ho dovedli pomocí nápovědy ..samá voda..přihořívá až k tomu správnému předmětu..byl to Mirův ušitý dvojník..i ty pihy tam měl znázorněné..Miro měl z malého očividně radost a i my jsme si ho mohli potom omakat.. Po koncertě se s Mirem všichni fotili, s organizátorkou si několikrát padli do náruče(podle mě jí taky učaroval) a vládla tam taková pohodová atmosféra, že i my jsme se odhodlaly a za Mirem si došly. Byl moc milej, velmi komunikativní..a ...vůbec no prostě krásně jsme si popovídali. On opravdu nemá s ničím problém..pak jsme se rozloučli a odpochodovaly, plné dojmů do pražských ulic, kde jsme hladové zakotvily v nějaké činské restauraci, daly si véču a popily nějaký paňák..musely jsme to řádně zrekapitulovat a dát se do normálu, což bohužel nevyšlo ani druhý den. takový to byl masakr, jak se vyjádřili Ondra. Jo a já na ten den nezapomenu ještě z jednoho důvodu...2x jsem dobíhala vlak. Myslela jsem , že vypustím duši, ale přežila jsem..poprvé dopoledne, když se při mém odjezdu spustil příšernej liják a já, protože nějaké "hovádko"se mi postavilo autem do výjezdu, jsem pro nedostatek času musela běžet sprintem přes půl města na vlak, to si umíte asi představit , jak jsem vypadala, nic na mně nebylo suché..(ale naštestí to uschlo ve vlaku) a za druhé, když jsem jela z Prahy..tak mělo zpoždění metro a kdyby mě ten hodný výpravčí nezahlédl a neviděl můj vytřeštěný zoufalý výraz..bez dostatku kyslíku..no ale dobře to dopadlo. I přes ten málem dvojitý infarkt..a to nepočitám ten adrenalin při koncertě..to byl nezapomenutelný zážitek a jestli to moje srdce ještě vydrží , nechci aby to bylo naposledy a všem přeji, aby zrovna toto mohli někdy zažít..je to jako droga..(prosím omluvte případné chyby)

Ještě doplněk ..za Lili: bylo to opravdu skvělé, víc, než jsem od toho čekala, takto jen s klavírem člověk teprve ocení barvu hlasu (barva trenclí mi kupodivu nějak unikla ). A konečně jsem se takto mohla i pořádně zaposlouchat do textů, což na ostatních koncertech není většinou možné
A Gemimi se se vším ztotožňuje...

Díky, krásně napsané. Já to budu mít příští týden namíchaný s Maxim Turbolenc (už se učím Jede, jede mašinka a jen doufám, že pro ty děti nebudou zpívat dechárnu, na kterou se dali v poslední době) a Upírem Krejčím. No co, každej nějak začíná, nemůžu mít hned všechno

[ewilyn]

Debbie, uplne uzasny report, uplne si to z neho clovek dokaze predstavit ...teda okrem tej hudby..verim, ze to musel byt nezabudnutelny zazitok

[fili]

debbie,skvěle napsáno!!!...při čtení mi šla před očima videoprojekce ...

[debbie]

Debbií krásně jsi to napsala-a k těm trenclím-měl kostičkový na tý jedný fotce mu vykukujou

Já vím budu bita omlouvám se

No vidíš Leni, tady je jasně vidět na co jsme se zaměřily...šlo hlavně o umělecký zažitek a nějaké trencle, jsme fakt vůbec nazaregistrovaly...

[debbie]

Díky moc všem, za slova uznání....vaše úžané reportíky to nepředčilo, ale snaha byla..to je fakt

[Franci]

Takže, abych to vzala od začátku a o nic jste nepřišli ..Do Prahy jsem dorazila kolem 12,30. U koně na Václaváku jsem se sešla s Lili a Gemini a zamířily jsme na dobrou kávu do místní kavárny. Po dodání drogy do krve ve formě pressa a latté jsme se vydaly směr Malostranská. Jak jme tak procházely uličkami směrem ke Karlovu mostu, tak ..světe div se.. najednou krásně vysvitlo sluničko..jsem si tak říkala..áá, Mirko už se blíží Krásná procházka netrvala ani deset minut a stály jsme na té správné adrese. U vstupu jsme si vyzvedly vstupenky a nechtíc byly vyblejsknuty přítomným, ne zrovna sympatickým fotografem . Radost jsme z toho tedy neměly, ale co se dalo dělat. Uvnitř už byla Martina s Ondrou a měli vše nachystané na natáčení a focení. Všude bylo plno barevných hraček a vůbec to v místnosti vypadalo moc hezky. A pak..přišlo první úžasné zjištění… jak jsme se tak blížily k "podiu" spočinul můj zrak na pianinu a stojanu s mikrofonem...veřte, v tu chvíli se mi zatajil dech . S holkama jsme se usadily někde v druhé řadě a čekaly, co se bude dít. A dělo se. Neuběhlo ani deset minut ...a kde se vzal tu se vzal (ani jsem nezaregistrovala, že přišel do místnosti, protože jsme seděly zády ke vchodu), na place se objevil náš blonďák a s úsměvem na rtech rozdával pozdravy na všechny strany. Chvíli postával s organizátorkou na place a pak se přesunul do zákulisí za závěs, ale jen na chvíli, protože pak přišla další euforie ..zvuková zkouška. To jsme ještě nevěděly co zažijem..Miro sednul ke klavíru...a jen tak nanečisto.. nás přivedl málem do tranzu..to jak dal ty dvě anglické písničky..no to bylo něco. Pro uši i oči, to byl opravdu zážitek. Zvukař přitom vyladíl nedostatky ve zvuku a bylo vše připraveno na koncert. Poté jsme si všimly, že se venku začali srocovat fotografové a my jsme byly organizátorkou vyzvány k účasti na dalším dějství. Rande výherkyně s Mirem. Vyšly jsme tedy před dům a tam už čekala dívka, která se měla s Mirem seznámit. Miro má fakt smysl pro humor, takže předání růže tak trochu zahrál (jako zpomalený film) a ona ho nenechala ve štychu a přidala se. To jste nakonec mohli vidět ve videu na Revue idnes. Potom následovala procházka po Karlově mostě a zpět. Miro i dívka byli po celou dobu v obležení fotografů a ochotně se fotili a pózovali. No, vůbec jsme jim to tedy nezáviděly. Ale asi věděli do čeho jdou, tedy Miro určitě, dívka asi ne. Tohle se podle mě ještě dalo překousnout, ale když se pak vrátili na výstavu a přinesli jim ovocné poháry se šlehačkou, které měli asi před našimi zraky spořádat, tak už to Miro nevydržel a požádal, jestli si to mohou snist v soukromí. Vůbec jsem se jim nedivila. Po malé pauze, po kterou asi dojídali poháry, oba vyšli ven a začala diskuse prokládaná písničkami. Původně jsme myslely, že tam bude ještě nějaký host a bude mluvit o serveru proženy.cz, ale ten řekl jen pár slov a my jsme s radostí zjistily, že tím hostem pod palbou otázek bude právě Miro. Opravdu nejsem schopná vylíčit, na co se ho Olinka(organizátorka) všechno ptala, ale byla to velmi inteligentní a otevřená debata, Miro odpovídal vtipně,pohotově a s přehledem na všechno...moc hezké to bylo. Doufám, že to uvidíte v Ondrově videu. A co se týká písniček..no tak první byla anglická verze Baby..to byla naprostá dokonalost, potom už si přesně napamatuji, jak to šlo po sobě, ale myslím Pod vodou..moje a Geminina srdcovka..tu jsme poslouchaly se zatajeným dechem( s klavírem to bylo bezkonkurenční), poté přišla nádherná verze Čo sa týka lásky, pomalá ....husinu jsem měla po celem těle..po skončení Olinka řekla, že neví co k tomu dodat, šlo to prostě od srdce..myslím, že potom řekl i pár slov o textu... , pak LF...říkal, že to hraje na klavír poprvé, tak si to nejdříve zkusil a pak nám to nandal..vynikající, poslední třešničkou byla WG.....tak tam není opravdu co dodat, dostal všechny v sále...úžasně to zazpíval,....jak už jsem psala, ten klavír mi jako doprovod sedí víc jak kytara. A ještě k tomu hraní na klavír..to by museli posoudit odborníci, já bych řekla, že Miro hraje perfektní doprovod v podobě rozložených akordů a sem tam dá nějakou vyhrávku. Neviděla jsem mu na ruce, protože byl k nám zády, ale tak nějak bych to popsala…já si totiž vychutnávala hlavně jeho barvu hlasu. Určitě má ale velký talent, když nechodil do hudebky. Na kytaru je jednodušší se naučit, klavír je podle mě tvrdší oříšek. Alespoň myslím, taky jsem se 2 roky snažila. Dnes lituji, že jsem to nedotáhla.
Na konci debaty byl Miro vyzván Olinkou, aby si našel dárek, který mu tam někde schovali..tak Mirko hledal...nejdřív si chtěl domu odnést klavír, prý, že to nemuselo být a tak..vtipkoval. Nakonec jsme ho dovedli pomocí nápovědy ..samá voda..přihořívá až k tomu správnému předmětu..byl to Mirův ušitý dvojník..i ty pihy tam měl znázorněné..Miro měl z malého očividně radost a i my jsme si ho mohli potom omakat.. Po koncertě se s Mirem všichni fotili, s organizátorkou si několikrát padli do náruče(podle mě jí taky učaroval) a vládla tam taková pohodová atmosféra, že i my jsme se odhodlaly a za Mirem si došly. Byl moc milej, velmi komunikativní..a ...vůbec no prostě krásně jsme si popovídali. On opravdu nemá s ničím problém..pak jsme se rozloučli a odpochodovaly, plné dojmů do pražských ulic, kde jsme hladové zakotvily v nějaké činské restauraci, daly si véču a popily nějaký paňák..musely jsme to řádně zrekapitulovat a dát se do normálu, což bohužel nevyšlo ani druhý den. takový to byl masakr, jak se vyjádřili Ondra. Jo a já na ten den nezapomenu ještě z jednoho důvodu...2x jsem dobíhala vlak. Myslela jsem , že vypustím duši, ale přežila jsem..poprvé dopoledne, když se při mém odjezdu spustil příšernej liják a já, protože nějaké "hovádko"se mi postavilo autem do výjezdu, jsem pro nedostatek času musela běžet sprintem přes půl města na vlak, to si umíte asi představit , jak jsem vypadala, nic na mně nebylo suché..(ale naštestí to uschlo ve vlaku) a za druhé, když jsem jela z Prahy..tak mělo zpoždění metro a kdyby mě ten hodný výpravčí nezahlédl a neviděl můj vytřeštěný zoufalý výraz..bez dostatku kyslíku..no ale dobře to dopadlo. I přes ten málem dvojitý infarkt..a to nepočitám ten adrenalin při koncertě..to byl nezapomenutelný zážitek a jestli to moje srdce ještě vydrží , nechci aby to bylo naposledy a všem přeji, aby zrovna toto mohli někdy zažít..je to jako droga..(prosím omluvte případné chyby)

Ještě doplněk ..za Lili: bylo to opravdu skvělé, víc, než jsem od toho čekala, takto jen s klavírem člověk teprve ocení barvu hlasu (barva trenclí mi kupodivu nějak unikla ). A konečně jsem se takto mohla i pořádně zaposlouchat do textů, což na ostatních koncertech není většinou možné
A Gemimi se se vším ztotožňuje...

Debie, krásne si to napísala, normálne som to prežívala. Nenormálne sa teším na video, aj keď bude asi až v Septembri, ale nevadí. Aspoň pre niečo sa teším na tento mesiac, kedy.... Fu, to muselo byť strašné s tým vlakom. Som rada, že si to v zdraví prežila. Ale radšej zmoknúť, akoby sa Ti malo niečo stať.
K tomu zvyráznenému: Aké Pihy mal znázornené? Ako viem, že sú to pehy, ale aké? Tie som si u neho ešte nevšimla.

[Kaja]

Debbie, nádherne si nám opísala svoj zážitok, ďakujem Ti.

[gemini]

Debie, krásne si to napísala, normálne som to prežívala. Nenormálne sa teším na video, aj keď bude asi až v Septembri, ale nevadí. Aspoň pre niečo sa teším na tento mesiac, kedy.... Fu, to muselo byť strašné s tým vlakom. Som rada, že si to v zdraví prežila. Ale radšej zmoknúť, akoby sa Ti malo niečo stať.
K tomu zvyráznenému: Aké Pihy mal znázornené? Ako viem, že sú to pehy, ale aké? Tie som si u neho ešte nevšimla.

Na poslední fotce je vidět, kde ty znamínka našel a jak se z toho radoval

[Paula]

Debbie, ja som sa ráno do toho tak začítala, že som stratila pojem o čase a keď som sa spamätala, tak ani neviem ako som vypla PC a utekala som na autobus veľmi krásne si to opísala

[Lilie]

Debbií krásně jsi to napsala-a k těm trenclím-měl kostičkový na tý jedný fotce mu vykukujou

Já vím budu bita omlouvám se

No vidíš Leni, tady je jasně vidět na co jsme se zaměřily...šlo hlavně o umělecký zažitek a nějaké trencle, jsme fakt vůbec nazaregistrovaly...

MY zásadně nějaké trencle ignorujeme a představujeme si, že tam vůbec nejsou (Ne, vážně, bylo to moc hezké ).

[Sidney]

[/quote]
Já vím budu bita omlouvám se [/quote]

No vidíš Leni, tady je jasně vidět na co jsme se zaměřily...šlo hlavně o umělecký zažitek a nějaké trencle, jsme fakt vůbec nazaregistrovaly...
[/quote]

MY zásadně nějaké trencle ignorujeme a představujeme si, že tam vůbec nejsou (Ne, vážně, bylo to moc hezké ).[/quote]

Som si myslela... Na niektorých fotkách to miestami aj tak vyzera, ale potom vzdy vykuknu.