Street party

[debbie]

Ahojte, tak i já přispívám svojí troškou do mlýna

V sobotu 28.8.2010 se v Praze v 16:00 v prostorách Metropole Zličín v rámci Street party konal jeden z mnoha koncertů Mira Šmajdy a jeho kapely Rosemaid. Hned od začátku jsem věděla, že tuto akci si s mamkou nemůžeme nechat ujít, protože to je jedna akce z mnoha blízko mého bydliště malé vesničky Tichonice (http://www.tichonice..cz). Hned na začátku se ale vyskytl problém a tím byla doprava, i když to máme do Prahy jen 50 km. Šlo více méně o to, že to v Praze ani já ani mamka neznáme. Nakonec se problém vyřešil, když se mi nabídla moje skvělá kamarádka Nikola, která se obětovala přestože není fanynkou Mira ani Rosemaid (tímto jí znovu moc děkuji ). I když koncert sledovala z povzdálí zkonstatovala, že Miro zpívá fakt dobře =).

Vyrazili jsme už v 7:00 hodin ráno, táta nás dovezl do Budy, kde jsme se setkali s Nikčou a dopravili jsme se do Lokte u Čechtic odkud nám asi po pěti minutách jel autobus (mimochodem byl kupodivu celkem pohodlnej) na Prahu. Po cirka hodince jsme dorazili na Roztyly ( Po třinácti letech jsem opět navštívila Prahu :D:D:D). Jelikož bylo teprve 9:00 rozhodli jsme se, že se vydáme nejprve na Chodov, kde jsme si ve zdejším obchodním centru dali malou svačinku a poté jsme prošli obchůdky, které se zde nacházeli. Moc jsme se nechtěli tahat s taškami jsem si akorát koupila tričko a Nikča náušnice. Po obědě jsme vyrazili opět na metro směr Zličín. Cesta metrem ubíhala celkem rychle. Takže se před námi za necelou třičtvrtě hodinu rozprostřela Metropole Zličín.

Bylo něco málo kolem jedný a cmukiny už postávali u pódia. My jsme se rozdělili, Nikča tu měla spicha s kámošem a mi jsme se s mamkou vydali hledat wc, když jsme ho konečně objevili zjistili jsme, že je mimo provoz. To už nám docházelo proč venku naváželi Toi Toi záchodky .

Asi ve 13:15 jsme šli před pódium, které se pomalu připravovalo na tu velkou událost. Pro Mira se mi to pódium zdálo poněkud malé. Okolo pódia začali dávat zábrany což si myslím je určitě lepší, protože díky tomu nedošlo k žádné technické závadě ani újmě členů Rosemaid . Něco málo před druhou (nevím přesně jelikož jsem neměla až tak přesný pojem o čase) Jsem si u vchodu číslo dva všimla kluků z kapely. Neváhala jsem ani chvilku a hned jsem se s nimi běžela pozdravit. Romčovi jsem ještě dodatečně popřála k narozkám. Kluci si pak šli připravovat nástroje tak jsem se vrátila zpět k mamce před podium. Po chvilce dorazil i střapáč, kterého jsem zaregistrovala přes sklo uvnitř centra.

Vydala jsem se pozdravit i jeho. Už z dálky jsem si všimla jeho tradičního úsměvu od ucha k uchu. I když nic neříkal myslím, že mě poznal. Byl milej jako vždy a ochotně se semnou vyfotil i přesto, že neměl moc času. Musím říct, že sláva mu do hlavy rozhodně nestoupla.
To už dorazila i webmasterka naše skvělá Martinka s neméně skvělým Ondrou (Andrew) z fóra. S kterým jsem měla konečně tu čest se osobně seznámit. S Martinkou mám konečně fotku ( ta hezčí z nás je Marťa ). Dokonce se mnou udělali i rozhovor pro RosemaidTV ( vedle Martinky budu akorát strašit ). Jen škoda, že nebyl čas na větší pokec.

Velkou radost jsem měla i z toho, že jsem konečně poznala část fóra osobně. Debbie, Lilii, Luciinetsku, Lenku, Haňulu, Gatlu a její roztomilé dětičky ( musím říct, že jsem zírala jak Mirko dokáže pobláznit i dvouletou slečnu),omlouvám se jestli jsem na někoho zapomněla. Musím říct, že jste holky všechny super díky vám to čekání utíkalo rychleji 

Tentokrát Mirko vystupoval téměř na čas. Vběhl na pódium za tónů skladby suchý lad, pokračoval písní kvapky, kterou uvedl jako píseň, kterou bojuje proti dešti, totéž dodával u písně Pod vodou,Last forever, od Metalicy Enter Sadmen, Baby, Čo sa týká lásky, Zabudnutí, kterou věnoval všem zabudnutým, Od Rihany Umbrellu, nezapomněl ani na Gotta a C’est la vie, tentokrát místo tanečku chtěl, aby si s ním všichni zazpívali, Svět a přídavek Welcome to the jungle, potom proběhlo představení kapely za zvuků metalicy. To už Miro zmizel do šatny.
Opět se potvrdilo jedno pravidlo a to, že s příchodem Mira na pódium vysvitlo sluníčko na jinak celý den zamračené obloze. (Začínám věřit, že Miro to má dohodnuté s tím nahoře , vlastně Miro je přeci anděl )
Vyfotila jsem se s klukama a nechala jsem si podepsat ruku, fotku ještě nemám akorát s Tamásem, jelikož byl ještě na pódiu a sklízel nástroje.

I když to byla teprve naše druhá Rosemaid-Šmajdo akce naplno jsme si to s maminou užily. Lidí bylo docela dost a atmosféra nepopsatelná. Chtěla jsem ještě poděkovat Mirovi za super koncert, ale kvůli tomu, že jsme chvátali, abychom na Florenci stihli Bus jsem na něj neměla čas čekat, ale i tak jsem odjížděla spokojená.

Znovu jsem si uvědomila, jak moc empatickej, milej a citlivej kluk Miro je. Jeho texty se mi moc líbí mají totiž na rozdíl od jiných autorů smysl a líbí se mi, že Mirko těma textama ukazuje, že myslí i na druhé lidi. Tím spíš se utvrzuji v tom, že podporovat tohohle kluka má smysl.
Zároveň musím dodat, že jsem moc ráda, že se Miro obklopil tak super lidičkami, ať už jsou to kluci z kapely nebo Martinka s Ondrou (kterým patří největší dík, protože pro Mira dělají opravdu maximum a doufám, že ještě dlouho budou), kteří mu ochotně pomáhají naplňovat jeho velký sen.

Závěrem nezbývá než dodat těším se na další akce s Rosemaid, holkama, naší webmasterkou Martinkou a Andrewem.

Nikys díky za krásný reportík a ještě jsem chtěla dodat, že jsem byla taky úplně dojatá z té malé Gatliny Šmajdinky..jak stále tak krásně opakovala Šmajda..Šmajda, bylo to moc roztomilé.....jo, co se v mládí naučíš Mirovi roste další fanynka, která už teď vyrůstá ne jeho písničkách...super, jen tak dál..

[Kotě]

Jasně! Nikdy není brzo začít vštěpovat dětem ten správný hudební vkus. Jen já už to nedoženu Dobře to Gatli děláš

[Kaja]

Ďakujem všetkým za milé a veselé reportíky, vidím, že to bola priam schôdza klubu, toľkí ste sa tam stretli. Som rada, že ste si to tam pekne užili Vy, iste i Rosemaid, keď videli aký je o nich záujem. Čo som čítala, že nie každému vyhovuje tvrdší zvuk kapely, tak mne, hoci som tiež starší ročník, vyhovuje. Hoci aj akustické verzie sa mi veľmi páčia.

Kajo, já ale až dosud preferovala jen folk, folkrock, blues a jazz. Nejtvrdší hudba, kterou jsem dosud byla ochotna akceptovat, byli Pink Floyd, ti se mi líbi moc. Tak musíš uznat, že je to posun. Ale stejně bych byla raději, kdyby v Rosemaid měli nějaké klávesy, aby to nebylo tak moc elektrické.

Tak musím uznať, že je posun. Ja mám tiež rada folk.

[Franci]

Ahojte, tak i já přispívám svojí troškou do mlýna

V sobotu 28.8.2010 se v Praze v 16:00 v prostorách Metropole Zličín v rámci Street party konal jeden z mnoha koncertů Mira Šmajdy a jeho kapely Rosemaid. Hned od začátku jsem věděla, že tuto akci si s mamkou nemůžeme nechat ujít, protože to je jedna akce z mnoha blízko mého bydliště malé vesničky Tichonice (http://www.tichonice..cz). Hned na začátku se ale vyskytl problém a tím byla doprava, i když to máme do Prahy jen 50 km. Šlo více méně o to, že to v Praze ani já ani mamka neznáme. Nakonec se problém vyřešil, když se mi nabídla moje skvělá kamarádka Nikola, která se obětovala přestože není fanynkou Mira ani Rosemaid (tímto jí znovu moc děkuji ). I když koncert sledovala z povzdálí zkonstatovala, že Miro zpívá fakt dobře =).

Vyrazili jsme už v 7:00 hodin ráno, táta nás dovezl do Budy, kde jsme se setkali s Nikčou a dopravili jsme se do Lokte u Čechtic odkud nám asi po pěti minutách jel autobus (mimochodem byl kupodivu celkem pohodlnej) na Prahu. Po cirka hodince jsme dorazili na Roztyly ( Po třinácti letech jsem opět navštívila Prahu :D:D:D). Jelikož bylo teprve 9:00 rozhodli jsme se, že se vydáme nejprve na Chodov, kde jsme si ve zdejším obchodním centru dali malou svačinku a poté jsme prošli obchůdky, které se zde nacházeli. Moc jsme se nechtěli tahat s taškami jsem si akorát koupila tričko a Nikča náušnice. Po obědě jsme vyrazili opět na metro směr Zličín. Cesta metrem ubíhala celkem rychle. Takže se před námi za necelou třičtvrtě hodinu rozprostřela Metropole Zličín.

Bylo něco málo kolem jedný a cmukiny už postávali u pódia. My jsme se rozdělili, Nikča tu měla spicha s kámošem a mi jsme se s mamkou vydali hledat wc, když jsme ho konečně objevili zjistili jsme, že je mimo provoz. To už nám docházelo proč venku naváželi Toi Toi záchodky .

Asi ve 13:15 jsme šli před pódium, které se pomalu připravovalo na tu velkou událost. Pro Mira se mi to pódium zdálo poněkud malé. Okolo pódia začali dávat zábrany což si myslím je určitě lepší, protože díky tomu nedošlo k žádné technické závadě ani újmě členů Rosemaid . Něco málo před druhou (nevím přesně jelikož jsem neměla až tak přesný pojem o čase) Jsem si u vchodu číslo dva všimla kluků z kapely. Neváhala jsem ani chvilku a hned jsem se s nimi běžela pozdravit. Romčovi jsem ještě dodatečně popřála k narozkám. Kluci si pak šli připravovat nástroje tak jsem se vrátila zpět k mamce před podium. Po chvilce dorazil i střapáč, kterého jsem zaregistrovala přes sklo uvnitř centra.

Vydala jsem se pozdravit i jeho. Už z dálky jsem si všimla jeho tradičního úsměvu od ucha k uchu. I když nic neříkal myslím, že mě poznal. Byl milej jako vždy a ochotně se semnou vyfotil i přesto, že neměl moc času. Musím říct, že sláva mu do hlavy rozhodně nestoupla.
To už dorazila i webmasterka naše skvělá Martinka s neméně skvělým Ondrou (Andrew) z fóra. S kterým jsem měla konečně tu čest se osobně seznámit. S Martinkou mám konečně fotku ( ta hezčí z nás je Marťa ). Dokonce se mnou udělali i rozhovor pro RosemaidTV ( vedle Martinky budu akorát strašit ). Jen škoda, že nebyl čas na větší pokec.

Velkou radost jsem měla i z toho, že jsem konečně poznala část fóra osobně. Debbie, Lilii, Luciinetsku, Lenku, Haňulu, Gatlu a její roztomilé dětičky ( musím říct, že jsem zírala jak Mirko dokáže pobláznit i dvouletou slečnu),omlouvám se jestli jsem na někoho zapomněla. Musím říct, že jste holky všechny super díky vám to čekání utíkalo rychleji 

Tentokrát Mirko vystupoval téměř na čas. Vběhl na pódium za tónů skladby suchý lad, pokračoval písní kvapky, kterou uvedl jako píseň, kterou bojuje proti dešti, totéž dodával u písně Pod vodou,Last forever, od Metalicy Enter Sadmen, Baby, Čo sa týká lásky, Zabudnutí, kterou věnoval všem zabudnutým, Od Rihany Umbrellu, nezapomněl ani na Gotta a C’est la vie, tentokrát místo tanečku chtěl, aby si s ním všichni zazpívali, Svět a přídavek Welcome to the jungle, potom proběhlo představení kapely za zvuků metalicy. To už Miro zmizel do šatny.
Opět se potvrdilo jedno pravidlo a to, že s příchodem Mira na pódium vysvitlo sluníčko na jinak celý den zamračené obloze. (Začínám věřit, že Miro to má dohodnuté s tím nahoře , vlastně Miro je přeci anděl )
Vyfotila jsem se s klukama a nechala jsem si podepsat ruku, fotku ještě nemám akorát s Tamásem, jelikož byl ještě na pódiu a sklízel nástroje.

I když to byla teprve naše druhá Rosemaid-Šmajdo akce naplno jsme si to s maminou užily. Lidí bylo docela dost a atmosféra nepopsatelná. Chtěla jsem ještě poděkovat Mirovi za super koncert, ale kvůli tomu, že jsme chvátali, abychom na Florenci stihli Bus jsem na něj neměla čas čekat, ale i tak jsem odjížděla spokojená.

Znovu jsem si uvědomila, jak moc empatickej, milej a citlivej kluk Miro je. Jeho texty se mi moc líbí mají totiž na rozdíl od jiných autorů smysl a líbí se mi, že Mirko těma textama ukazuje, že myslí i na druhé lidi. Tím spíš se utvrzuji v tom, že podporovat tohohle kluka má smysl.
Zároveň musím dodat, že jsem moc ráda, že se Miro obklopil tak super lidičkami, ať už jsou to kluci z kapely nebo Martinka s Ondrou (kterým patří největší dík, protože pro Mira dělají opravdu maximum a doufám, že ještě dlouho budou), kteří mu ochotně pomáhají naplňovat jeho velký sen.

Závěrem nezbývá než dodat těším se na další akce s Rosemaid, holkama, naší webmasterkou Martinkou a Andrewem.

Nikys, krásny reportík, krásne napísaný. S Tým vyznačeným odsekom absolútne súhlasím.
Gatla - To muselo byť roztomilé, to Tvoje dievčatko, škoda, že som to nevidela. Pozdrav detičky.

A ešte k tej jeho schpnosti: Práve dnes by sme ho u nás potrebovali, lebo: