Damien a spol

[gemini]

Šmajda mě zaujal tím, že má tak no dobře řeknu "oddané" někdo by řekl i fanaticky oddané fanoušky. Takže více než šmajda mě zaujaly jeho fanoušky. Ale také on samozřejmě. Dumám, čím to je. Přiznám se, že hudbou mě příliš nezaujal, ale ani neodpudil. Jen prostě tento typ hudby příliš neposlouchám. Rock můžu, i když se při něm nerozplývám, tvrdý rock pometalovaný už teda nemusím. Ale tím nechci říct, že je taková hudba špatná. A Šmajda hudebně?Je asi dobrý a na začátečníka patrně i hodně dobrý. Nejsem stejně žádný hudební znalec.

Jak jsem napsal- zaujal mě především svými fanouškyněmi.

Pak mě ještě zaujal jednou věcí, která mě přivedla na toto fórum. Co je to za věc si zatím ponechám pro sebe.

Ale Loneliness se ti líbí, ne? Přece nám nezlomíš srdce A doufám, že časem prozradíš, co tě sem přivedlo. Nás sem většinou přivedlo něco, co v sobě Miro má, ale nikdo to neumí přesně pojmenovat. Něco jako charisma, ale to je jen slabé slovo.

[De_Tourvel]

Loneliness nemám naposlouchané, tak nevím. Zatím na to nemám názor.
Obecně nemám rád příliš tvrdou hudbu, typický jazz (slaboučké jazzové podtóny v jiném typu hudby snesu), klasické disko, co zní jako moderní dechovka a country. Jinak poslouchám hodně žánrů, i když ujíždím na syntetické hudbě a mým bohem je Michael Cretu.

[Bára]

Sedíme v autě a přemýšlíme co dál. „Ani jsme se nepředstavili. Mé jméno je Mathias“. Snažím se zlidštit atmosféru. „Říkej mi Uma“, tyká mi žena. Asi má ráda film Kill Bill bleskne mi hlavou. „Jsme Bobo a Dodo“ smějí se muži vzadu.. „Pochybuju, že se tak jmenujete, ale budiž“. „Umo měla byste vystoupit a vmísit se do davu. Budete méně nápadná jak my tři.“ Vidím totiž, že v místech, kam zmizel světlovlasý muž to vře dívčím a ženským hlaholem, pištěním a voláním. Šmajdooooooooo. „Hodně netaktní“ ušklíbnu se. Všimli jste si ,že by měl vadu chůze? Bobo a Dodo jen pokrčí rameny.“Je to asi jeho jméno“ Uma se nenechá pobízet, vyběhne z auta a vmísí se do davu.
„Pojďme se najíst. Uma to zvládne.“ Už zase jídlo. Bude to asi relativitou času, který jsme spolu prožili. Sedáme si pod slunečník. „Prosím tatarák“ objednává Bobo. „Pomoooc!“ Tohle už je opravdu příliš. To se nikdo, kdo se za posledních pár hodin objevil v mé blízkosti, neživí ničím jiným než syrovým masem? Dejme si aspoň carpaccio odmítám tatarskou specialitu. „Dej si co chceš, já si dám škrabané maso. Mám totiž vyviklané zuby.“ Stojí si za svým Bobo. Z dálky se rozezněla hudba, podobná rocku , do kterého se vpilo trochu nostalgie. Vcelku libozvučné tóny přehlušoval ostrý jekot fandících posluchaček. "Miroooo" piští dívky „Mám dost pánové. Jdu hledat špunty do uší.“ Ještě mi nepřestal vibrovat mozek z nedávných událostí a teď tohle dívčí výskání Hudba a naštěstí i kvílení fanynek zanedlouho ustává. Číšnice přináší talíře. Mě přešla chuť. Radši zabalím plátky syrového masa do ubrousku na horší časy a jdu si prohlédnout Šmajdu zblízka. Hledám Umu.
Nacházím ji v zadní části pódia. Sedáme si na schod a čekáme. Čekáme deset minut, dvacet minut. Já z dlouhé chvíle občas žmoulám plátek carpaccia. Konečně. Zpěvák se právě vymanil ze spárů dívek a paní, kterým svítí oči jako vampírům v koupelně Alžběty Bathory. Pokračuje sám po parkovišti ke svému vozu. Chce snad odjet, nebo si něco zapoměl? Vytahuje banány z auta a pomalu olupuje slupku.
Uma se snaží vyloudit sexy tóny ze svého hrdla, nafukuje při tom ňadra jako holub bublák. „Pane Miro počkejte na nás. Vidím, že jste na ovoce. „ Mladík se udiveně otáčí a zavadí pohledem nejdřív o Uminu přední frontu, ale ouha. Fascinovaně spočine na mých ústech, ve kterých žmoulám zrovna kousek masa. Bezděky natahuji ruku s ubrouskem a nabídzím kousek libového k ochutnávce. „Prosím jen si dej. Po takové řeži ti přijde vhod.“ Chci se rozdělit..“Ďakujem,“ zděšeně odmítá, ale dál civí na tenoučký plátek masa. Z ubrousku je cítit masový odér. Za pootevřenými rty se zablýsknou blonďákovy špičáky. Odhazuje banán, a fascinovaně mi vytrhává kousek masové pochoutky. Hladově ji polyká. Během vteřiny se však kácí k zemi a kvílí jako raněný pes. Na obličeji a rukách mu začíná rašit zlatavá srst a v mžiku se nám váli u nohou vyplašený vlk s krásnou zlatou srstí. Nasa´dte mu obojek ať neuteče, přibíhá Dodo. „Žádný nemám,“ křičím a omotávám vyděšenému zvířeti kolem krku svůj opasek

Chudák kluk Ani se pořádně nenabaští a takovej osud Doufám, že to nebude dál moc depresivní A opasek z krku sundat Miro má rád svobodu a volnost

[De_Tourvel]

„Nažeňme ho do Mathiasova auta“, snaží se převzít velení Dodo. Shledávám to jako rozumný nápad. Vlk se brání jen v náznacích. Táhnu za svůj opasek a cpu ho na zadní sedadlo. Dodo sedá vedle a omotává si konec opasku kolem zápěstí. „Kde je Bobo?“, hledám třetího lovce. Ten se naštěstí právě plouží z nedaleké restaurace. „Honem pryč, než někdo zaregistruje, co se stalo“ popohání nás Uma. Vlk zezadu bolestivě kvikne. Bobo mu chudákovi přisedl třpytící se ocas. „Najděte mu diamantovou tečku na zadku“ snažím se přispět trochou do mlýna. Uma se otáčí a rozhrnuje vlkovi srst. Neurvale ho dloubá ho do zářící tečky. Zvíře začně naříkat. Nemám rád trápení neviňátek. „Umo přestaň. Nikam to nevede.“ Šlápnu na plyn a už si to svištíme zpět po rovné silnici. Debatujeme vzrušeně, co s vlkem. „Měli bychom se pokusit prorazit časoprostor a dostat se do místa a času, kdy nastupoval u srubu do auta“ radí Uma. „Pravděpodobně se tím vlk změní opět v muže.“ „Já nevím… Máte ty vaše kejkle zmáknuté?“ pochybovačně řadím vyšší rychlost. „Zrychli, zrychli“ pobízí mě Uma a mačká čudlíky na futuristickým hodinkách, které jí visí na předloktí. „Je třeba mít veliké zrychlení. Zkusíme to! Mám na hodinkách nastavený výchozí azimut!“ Stromy kolem ubíhají dozadu. Najednou se pohyb začíná rokládat na desítky statických obrázků. Hučí mi v uších a lebka pulzuje. Huuuu . Světla srubu se vynořují mezi stromy. Huuuu a valíme se opět zpět pozpátku. Stromy nyní ubíhají dopředu a opět se rozkládají v desítky statických kmenů. Huuuu. Uma zuřive klepe do ciferníku. A jsme opět u srubu. A opět zpět. Připadám si jako v nějakém bizarním zábavním parku. Tiché kňučení vzadu utichá. Opět srub aaaa zpět a srub a stojíme. „Konečně!“ Hlavu mám jak kolotoč. Bobo i Dodo funí. „Jsme tu jako sardinky sakra práce!“ Otáčím se. Poloudušení Bobo a Dodo se zmítají v klubku nedefinovatelných těl. „Umo ty slepice, kdo tě učil prorážet časoprostor?“ heká Dodo a cpe se z auta ven lapaje po dechu. Za ním vystupuje Bobo a čtyři Mirové Šmajdové. „Tak to jsi fakt podělala“ tykám Umě. Teď ti nezbude než ušít zlaté kraťásky s péřovými chocholy a naučit je tancovat kankán. Můžete vystupovat na poutích jako kvartet Miruna..

[zariva_kometka]

„Nažeňme ho do Mathiasova auta“, snaží se převzít velení Dodo. Shledávám to jako rozumný nápad. Vlk se brání jen v náznacích. Táhnu za svůj opasek a cpu ho na zadní sedadlo. Dodo sedá vedle a omotává si konec opasku kolem zápěstí. „Kde je Bobo?“, hledám třetího lovce. Ten se naštěstí právě plouží z nedaleké restaurace. „Honem pryč, než někdo zaregistruje, co se stalo“ popohání nás Uma. Vlk zezadu bolestivě kvikne. Bobo mu chudákovi přisedl třpytící se ocas. „Najděte mu diamantovou tečku na zadku“ snažím se přispět trochou do mlýna. Uma se otáčí a rozhrnuje vlkovi srst. Neurvale ho dloubá ho do zářící tečky. Zvíře začně naříkat. Nemám rád trápení neviňátek. „Umo přestaň. Nikam to nevede.“ Šlápnu na plyn a už si to svištíme zpět po rovné silnici. Debatujeme vzrušeně, co s vlkem. „Měli bychom se pokusit prorazit časoprostor a dostat se do místa a času, kdy nastupoval u srubu do auta“ radí Uma. „Pravděpodobně se tím vlk změní opět v muže.“ „Já nevím… Máte ty vaše kejkle zmáknuté?“ pochybovačně řadím vyšší rychlost. „Zrychli, zrychli“ pobízí mě Uma a mačká čudlíky na futuristickým hodinkách, které jí visí na předloktí. „Je třeba mít veliké zrychlení. Zkusíme to! Mám na hodinkách nastavený výchozí azimut!“ Stromy kolem ubíhají dozadu. Najednou se pohyb začíná rokládat na desítky statických obrázků. Hučí mi v uších a lebka pulzuje. Huuuu . Světla srubu se vynořují mezi stromy. Huuuu a valíme se opět zpět pozpátku. Stromy nyní ubíhají dopředu a opět se rozkládají v desítky statických kmenů. Huuuu. Uma zuřive klepe do ciferníku. A jsme opět u srubu. A opět zpět. Připadám si jako v nějakém bizarním zábavním parku. Tiché kňučení vzadu utichá. Opět srub aaaa zpět a srub a stojíme. „Konečně!“ Hlavu mám jak kolotoč. Bobo i Dodo funí. „Jsme tu jako sardinky sakra práce!“ Otáčím se. Poloudušení Bobo a Dodo se zmítají v klubku nedefinovatelných těl. „Umo ty slepice, kdo tě učil prorážet časoprostor?“ heká Dodo a cpe se z auta ven lapaje po dechu. Za ním vystupuje Bobo a čtyři Mirové Šmajdové. „Tak to jsi fakt podělala“ tykám Umě. Teď ti nezbude než ušít zlaté kraťásky s péřovými chocholy a naučit je tancovat kankán. Můžete vystupovat na poutích jako kvartet Miruna..

[mari]

Oceňujem , že si ho ako vlka nenechal šoférovať auto
A samozrajme u štyroch Šmajdov máme väčšie šance , dávno sme ho chceli naklonovať , no vďaka bohu za teba , my sme nevedeli ako

[Esti]

„Nažeňme ho do Mathiasova auta“, snaží se převzít velení Dodo. Shledávám to jako rozumný nápad. Vlk se brání jen v náznacích. Táhnu za svůj opasek a cpu ho na zadní sedadlo. Dodo sedá vedle a omotává si konec opasku kolem zápěstí. „Kde je Bobo?“, hledám třetího lovce. Ten se naštěstí právě plouží z nedaleké restaurace. „Honem pryč, než někdo zaregistruje, co se stalo“ popohání nás Uma. Vlk zezadu bolestivě kvikne. Bobo mu chudákovi přisedl třpytící se ocas. „Najděte mu diamantovou tečku na zadku“ snažím se přispět trochou do mlýna. Uma se otáčí a rozhrnuje vlkovi srst. Neurvale ho dloubá ho do zářící tečky. Zvíře začně naříkat. Nemám rád trápení neviňátek. „Umo přestaň. Nikam to nevede.“ Šlápnu na plyn a už si to svištíme zpět po rovné silnici. Debatujeme vzrušeně, co s vlkem. „Měli bychom se pokusit prorazit časoprostor a dostat se do místa a času, kdy nastupoval u srubu do auta“ radí Uma. „Pravděpodobně se tím vlk změní opět v muže.“ „Já nevím… Máte ty vaše kejkle zmáknuté?“ pochybovačně řadím vyšší rychlost. „Zrychli, zrychli“ pobízí mě Uma a mačká čudlíky na futuristickým hodinkách, které jí visí na předloktí. „Je třeba mít veliké zrychlení. Zkusíme to! Mám na hodinkách nastavený výchozí azimut!“ Stromy kolem ubíhají dozadu. Najednou se pohyb začíná rokládat na desítky statických obrázků. Hučí mi v uších a lebka pulzuje. Huuuu . Světla srubu se vynořují mezi stromy. Huuuu a valíme se opět zpět pozpátku. Stromy nyní ubíhají dopředu a opět se rozkládají v desítky statických kmenů. Huuuu. Uma zuřive klepe do ciferníku. A jsme opět u srubu. A opět zpět. Připadám si jako v nějakém bizarním zábavním parku. Tiché kňučení vzadu utichá. Opět srub aaaa zpět a srub a stojíme. „Konečně!“ Hlavu mám jak kolotoč. Bobo i Dodo funí. „Jsme tu jako sardinky sakra práce!“ Otáčím se. Poloudušení Bobo a Dodo se zmítají v klubku nedefinovatelných těl. „Umo ty slepice, kdo tě učil prorážet časoprostor?“ heká Dodo a cpe se z auta ven lapaje po dechu. Za ním vystupuje Bobo a čtyři Mirové Šmajdové. „Tak to jsi fakt podělala“ tykám Umě. Teď ti nezbude než ušít zlaté kraťásky s péřovými chocholy a naučit je tancovat kankán. Můžete vystupovat na poutích jako kvartet Miruna..

myslíš nějak ..... takhle

[Bára]

Oceňujem , že si ho ako vlka nenechal šoférovať auto
A samozrajme u štyroch Šmajdov máme väčšie šance , dávno sme ho chceli naklonovať , no vďaka bohu za teba , my sme nevedeli ako

Jeden vám nestačí Mně teda bohatě A ten kankán je výborná volba To u nás asi nikdo nedělá Autor asi viděl videa z LD Však vyhrožuje, že chystá odvetu

[Lenka]

Oceňujem , že si ho ako vlka nenechal šoférovať auto
A samozrajme u štyroch Šmajdov máme väčšie šance , dávno sme ho chceli naklonovať , no vďaka bohu za teba , my sme nevedeli ako

Jeden vám nestačí Mně teda bohatě A ten kankán je výborná volba To u nás asi nikdo nedělá Autor asi viděl videa z LD Však vyhrožuje, že chystá odvetu

Jo poctivě prý ve volných chvílích trénuje

[Bára]

Oceňujem , že si ho ako vlka nenechal šoférovať auto
A samozrajme u štyroch Šmajdov máme väčšie šance , dávno sme ho chceli naklonovať , no vďaka bohu za teba , my sme nevedeli ako

Jeden vám nestačí Mně teda bohatě A ten kankán je výborná volba To u nás asi nikdo nedělá Autor asi viděl videa z LD Však vyhrožuje, že chystá odvetu

Jo poctivě prý ve volných chvílích trénuje

Nebude to ten nový projekt To by mě asi dokázalo porazit To utajení je nějaký divný

[zariva_kometka]

Nebude to ten nový projekt To by mě asi dokázalo porazit To utajení je nějaký divný

Neboj tentokrát bude mít i kytaru, aby pod sukní nebylo nic vidět

[Bára]

Nebude to ten nový projekt To by mě asi dokázalo porazit To utajení je nějaký divný

Neboj tentokrát bude mít i kytaru, aby pod sukní nebylo nic vidět

Vy mě jednou zabijete Snad ta kytara bude stačit

[Esti]

Neboj tentokrát bude mít i kytaru, aby pod sukní nebylo nic vidět

Vy mě jednou zabijete Snad ta kytara bude stačit

to bude záležet na délce sukně ...

[zariva_kometka]

Neboj tentokrát bude mít i kytaru, aby pod sukní nebylo nic vidět

Vy mě jednou zabijete Snad ta kytara bude stačit

to bude záležet na délce sukně ...

a na velikosti ........................... kytary samozřejmě

[ewilyn]

Loneliness nemám naposlouchané, tak nevím. Zatím na to nemám názor.
Obecně nemám rád příliš tvrdou hudbu, typický jazz (slaboučké jazzové podtóny v jiném typu hudby snesu), klasické disko, co zní jako moderní dechovka a country. Jinak poslouchám hodně žánrů, i když ujíždím na syntetické hudbě a mým bohem je Michael Cretu.

jaj, ale tak to tu nie si spravne....